Narozeninový speciál

Tak je to tady! 16 let od doby, co jsem se narodila. Vždycky jsem si říkala, jak už se těším, až budu "velká holka", ale poslední dobou mám pocit, že se chci vrátit zpět do dětství. Nic neřešit, hrát si s panenkami, mít ve škole samé jedničky - jak jen mi to chybí, ale konec smutnění, dnes bych přeci jen měla být šťastná.
Strašně dlouho jsem přemýšlela, co vlastně do tohoto narozeninového speciálu napsat. Kdyby mi bylo přes dvacet, tak bych asi mohla říct nějaké své zkušenosti ze života, protože člověk po 20 má za sebou přeci jen více důležitého, než člověk v 15, ale takhle? Asi to nakonec bude o tom, co mi můj uplynulý rok přinesl a kým se vlastně cítím být.. :D
Zrovna před chvílí jsem si pročítala svůj deník a hledala zápis z 15. ledna 2017. Nic zajímavého, ale den po tom jsem dostala antibiotika a doslova tam bylo napsáno "mám antibiotika, takže nemůžu cvičit a musím míň jíst, abych nestloustla". Takže tak jsem na tom byla, stále jsem si kontrolovala svou váhu. Šílený co? Ale to už je díky bohu za mnou a vlastně jsem našla cestu k tomu, jak se mít ráda taková, jaká jsem. Směju se koutkama dolů, pořád mám velký zorničky, větší stehna, nemám úplně dobrý známky, ale bez toho všeho bych to nebyla já. Každej jsme nějakej a některé věci asi těžko změníme, proto mi tak moc vadí pomluvy. Člověk nemůže za to, že nemá perfektní nos, dlouhý krásný vlasy, bezchybnou pleť a tak dále. Je to známý fakt, ale mám pocit, že to dost lidí stále nechápe.
Vůbec si nedokážu tipnout, co bude za rok touhle dobou. Jestli se moje názory zase posunou někam jinam. Teď mi v hlavě koluje hodně myšlenek, který můžou můj dosavadní život dostat na úplně jinou kolej, ale o tom článek třeba někdy příště...
Jinak co ty fotky? Já, jako malá. Většina z nich jsou maximálně z první třídy. Měla jsou super dětství, rozhodně si nemůžu stěžovat. Vyrůstala jsem v rodinném domku, ve kterém stále žijeme, měla jsem dobrou školku i základní školu, staršího bráchu o 17 let, pro kterého jsem stále ta malá ségra, o kterou se musí a chce starat, hodně hraček a tak dále.. Jako dítě jsem si vždycky říkala, jaká asi budu v tomhle věku? Nejsem si jistá, jestli bych se sebou byla 100% spokojená, kdybych viděla do budoucnosti. To, že teď už nemám samý jedničky, by pro mě asi bylo nemyslitelný, ale určitě by se mi líbilo, že zpívám a věnuju se hudbě.
Z dneška jsem docela naměkko, protože jsem se zase ujistila o tom, kolik skvělých lidí kolem sebe mám, jak na mě myslí a že by mě nikdy nenechali samotnou. Jsem ráda, že mě mají rádi takovou, jaká jsem, protože to je nejvíc. Příští školní rok mi bohužel moje dvě nejdůležitější osůbky odjedou za oceán a asi si chvilku budu připadat poněkud ztraceně, ale bůhví, kde já budu příští školní rok.. Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat všem těm, kteří mě drží nad vodou a taky vám čtenářům a ostatním blogerkám, že vás zajímají mé myšlenky a názory! :)








You May Also Like

10 komentářů

  1. Jéé, tak to ti přeju všechno nejlepší a nejkrásnější k narozeninám! ♥

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné narozeniny přeji!!! Doufám, že bylo hodně svíček a všechna splněná přání! Fotky jsou super, taky bych něco našla, ale člověk by si akorát uvědomil, jak bylo to dětství fajn a bezstarostné... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :).. To jo, to máš teda pravdu :D

      Vymazat
  3. Tak ty tvoje fotky jsou krásný! Miluju černobílé, staré fotografie. Je v nich takové zvláštní "kouzlo" :)

    OdpovědětVymazat
  4. Všechno nejlepší přeji. :) Nádherné fotky jsi vybrala. Bohužel čím jsme starší tím více se chceme vracet do doby, kdy jsme byli malí a neřešili jsme žádné problémy.

    OdpovědětVymazat