Body love

By Markéta Koutová - 10:55

Občas prostě nedokážeme ovlivnit to, s čím jsme se narodili, ale vždy můžeme přijmout, jací jsme a naučit se to milovat.


Dlouho jsem se trápila tím, že nemám perfektní postavu. Mám trochu větší zadek a stehna. Vždycky jsem chtěla být blogerkou a trápilo mě, že na to asi nemám dokonalé křivky, protože většina blogerek napříč celým světem se chlubí svou dokonalou postavou, ale díky bohu mi došlo, že je to hloupost a že opravdu nemá cenu se trápit.
Jednu dobu jsem opravdu intenzivně cvičila, počítala jsem si kalorie a odepřela jsem si všechno dobré jídlo, které jsem měla tak ráda. Fungovalo to, hubla jsem, ale představa, že pokud si svou hezkou postavu budu chtít udržet, tak budu muset takto makat do konce svého života, mě docela děsila a došlo mi, že by to asi byl život na houby a že sorry, ale jídlo je prostě moje láska.
Začala jsem tedy opět jíst to, co mám ráda a cvičení jsem taky trochu omezila a světe div se, neztloustla jsem. Sice už se má postava neměnila k lepšímu tak rychle, ale nevadilo mi to, protože jsem si nic nemusela odpírat. Jediné, čeho se ve stravování držím je, že se nepřejídám a od osmi večer už nic nejím a bohatě to stačí. Smířila jsem se s tím, že asi nikdy nějakou extra fitness postavu mít nebudu a začala jsem mít ráda tu svou, která vlastně nikdy nebyla až tak špatná, ale já jsem bohužel viděla jen to nejhorší.


Do šesté třídy jsem se měla ráda a byla jsem se sebou spokojená, ale poté se mi změnila postava. Narostly mi boky, stehna a zadek. Neřekla bych, že jsem byla tlustá ani oplácaná, ale lidé v mém okolí tu změnu samozřejmě zaznamenali a někteří spolužáci se mi začali posmívat, čímž mé sebevědomí naprosto zničili a já jsem se uzavřela do sebe. Byla jsem hloupá a všechny jejich narážky jsem si brala osobně a byla jsem akorát nešťastná.


Sice pozdě, ale přece mi došlo, že každá dívka může být krásná nehledě na její postavu. Naše tělo je náš kamarád a svému kamarádovi byste přeci neřekli, že je ošklivý...

  • Share:

You Might Also Like

12 komentářů

  1. Na Instagramu vypadáš moc hezky :) taky jsem mívala komplexy z blogerek a říkala si, že přece veřejně nemůžu psát, protože jsem moc tichá, nevýrazná a v minulosti dost neoblíbená. Ale pak jsem si řekla, že se na to vykašlu a prostě budu psát. Protože mě to baví. A spíš se ze své povahy snažím udělat přednost, protože přehnaně ukecaní lidé dokážou být taky někdy otravní. Spolužáci byli hloupí, je normální, že se během dospívání ženské tělo mění a zaobluje. Tohle souzení podle postavy jsem nikdy neměla ráda :/ ale článek je skvělý :)

    OdpovědětVymazat
  2. Na to, aby člověk mohl být blogerkou, dokonalé křivky nepotřebuje, upřímně si myslím, že skoro žádná z nás je nemá a vlastně to je dobře, dokonalost je pomíjivá a moc se přeceňuje :) Je super, že jsi si našla ideální cestu pro sebe a si se sebou spokojená :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, českou blogerskou scénu mám v tomhle ráda :) děkuji

      Vymazat
  3. Super článek a úplně souhlasím 🙂
    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je určitě pravda, ale je dobrý se starat o to co jíme, kvůli zdraví a budoucímu já.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo to Jo, neříkám že bychom se na to měli úplně vykašlat, ale chce to zlatou střední cestu.

      Vymazat
  5. Skvělý článek a absolutně souhlasím. Já se zase celý život trápila tím, že nemám krásnou pleť a hezké rysy, ale teď se mám ráda taková jaká jsem, jak jsem se narodila. Btw. moc se mi líbí ty obrázky, jsou fakt super:)

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný článek :) já mám také větší stehna a zadek a snažím se aby mi to přestalo vadit, tak snad se k tomu taky někdy dopracuju :)
    Maris Novotná

    OdpovědětVymazat